TJ Sokol Rudná B – SK Žižkov Praha C

Kapitán po zápase podotkl, že do Rudné vůbec nemusíme jezdit. A v dalších úvahách zformuloval přímo myšlenku měsíce: místo do Rudné zajdeme do hospody, body odevzdáme telefonicky. Ušetříme tak tělo a nervy a ještě nám bude v restauraci dobře.
Samotný zápas s rudenským béčkem však zprvu nebyl bez naděje. Ačkoliv nám chyběl náhradník, stačilo pět výher 🙂 a vítězství mohlo být naše.
Kapitán sám se chopil úvodu, možná proto, že za Rudnou nastoupila sličná hráčka, kterých v soutěži není moc (my máme druhou). Po první rundě to nebylo beznadějné. Pavel ztrácel prostých osm dřev. Pak však přišla neblaze proslulá dráha č.1… Zavedené a běžné jevy kuželkářského sportu, statisticky ověřené, zde u některých hráčů neplatí. Víme, že pokud se pošle koule do velké ulice, spadne obvykle šest až devět kuželek. Naproti tomu koule která narazí do předního roha přímo zpředu, shodí tři až pět kuželek. Pavlovi ale statistika toho večera zcela selhala. Z ulice padali trojky až pětky a od předního roha sedmičky (těch bylo poskrovnu). Další porušení závěrů pravděpodobnosti byl vysoký počet újezdů v dorážce.
Kapitán se na dráze natolik trápil, že se jej soupeřce zželelo a v dorážce čekala tak, až to bylo jejím spoluhráčům podezřelé. Kapitán výhody getlemansky nevyužil a prohrál o pět kuželek. 377 vs. 382.
Po další dvojici bylo srovnáno. Hrál Lukáš s manželem oné dámy z prvního souboje. I toto střetnutí bylo zajímavé. Zprvu to vypadalo pro naše barvy špatně. Lukáš ale v průběhu boje našel svůj hod a kuželek začalo vale přibývat. Na druhé straně se soupeři přestalo dařit a skóre se srovnalo. A i přes to, že si Lukáš kloudně neotevřel, narubal o trochu dřeva více než soupeř. 378 vs. 359.
Tomáš K. získal další bod. Plné nebyly nijak oslňující. Ale v dorážce se dařilo. Otvírání fungovalo a i nějaká ta běžně neshoditelná figura ochotně padla. A i když ujel na poslední existenci, nadělil soupeři zdrcujících..
dvě dřeva :-). 410 – 408.
Tomáš P. začal pěkně. Viděli jsme i devítky, věci v Rudné nevídané. Pak si ale Tomáš zřejmě řekl, že už nebude nadále trápit tlačítko zvonku oznamujícího kvantitativně pěkný hod a přibrzdil. Resp. zrychlil a z jeho pěkných šavlí, které přesně pasovali do rudenských ulic, se stali rovné rapíry s nevalnou účinností. 370 – 383.
Jako další nastoupila naše studentka vysoké školy. Ale musíme se jí zeptat, co že to vlastně studuje, protože splést si Zličín s Černým mostem se povede málokomu i méně studovanému. Nota bene když o dva týdny dříve v Rudné byla. O to více je s podivem, že Hanka běžně trefí sama z Tábora do Prahy, ze školy domů, z domova do obchodu…nu, američtí vědci říkají, že alzheimer postihuje čím dál mladší ročníky, ale že by až tak? Zdržení se nicméně na hře projevilo a tak výsledek nebyl překvapením. 367 – 412.
Jako dotahovák našeho družstva nezbyl nikdo. Náhradníci toho dne nebyli k dispozici. Prohráli jsme tedy v Rudné opět a znovu. Že my sem, híml, vůbec jezdíme.

Tomáš K.