TJ Lokomotiva Ústí nad Labem – SK Žižkov Praha
Na letošní výlet do Ústí se tentokráte nikdo nepřipravoval v hospůdce, takže byla jistá šance, že neproběhne kritika jízdy jako posledně od Irči. V atomovém krytu na nás soupeřky natěšeně čekaly, rozhodčí bohužel už ne. Přesto se této role dokázaly celkem s přehledem zhostit „spíkerky“ Lucka Stránská a Katka Katzová.
Do první rundy nastoupila Lenka Boštická proti své tradiční soupeřce Terce Odstrčilové. Ta z toho radost vůbec neměla, protože si jí Bóža opět povodila. Terka sice hrála moc pěkně, ale Lenka byla rozjetá jak parní válec a nasázela tam 587 (a to si dovolila zkazit jednu dráhu). Terka ale určitě smutnit nemusí, protože jí čeká mnohem důležitější boj – rodičovský. Takže držíme palce, ať tentokrát boduje na plné čáře. Na druhých dvou drahách sváděla svůj boj – asi více s vlastní hlavou než soupeřkou – Katka. Proti ní nastoupila mladinká Sára Fouknerová, která podala svůj nejlepší výkon sezóny. Katka se na druhé dráze začala nad svou darebnou hrou rozčilovat, a tak musela zasáhnout psycholožka Blani a trefně mířenou radou, že když se bude víc snažit a míň rozčilovat, tak už sem třeba za rok nebude muset. To Káču nakoplo, a i když to potřebný bod pro tým nepřineslo, aspoň se zase začala soustředit víc na hru. Stav byl vyrovnaný 1:1 a 12 kuželek do plusu pro domácí.
V druhé dvojici se po delší zdravotní odmlce objevila Anička Sailerová, která vyzvala matadorku domácího týmu Janu Balzerovou. Holky se tahaly doslova o každý klacek. Nakonec se přeci jen usmálo více štěstí na domácí. Jana přehrála Aničku, kterou začal na 3.dráze bolet stehení sval, o pouhé 3 kuželky. Do čtveřice je doplnily Bára Vašáková s naší Irčou Sedláčkovou. I tento souboj byl neskutečně vyrovnaný, a to tak, že po posledním hodu u obou hráček svítilo číslo 526. V tu chvíli jsme ještě netušily, jak moc důležitý půlbodík právě spadl nejen Irče, ale i celému družstvu do klína. Průběžný stav 2,5:1,5 a ztráta 15 kuželek.
Do poslední rundy nastoupila ostřílená dvojka Blani Mašků s Luckou Řehánkovou. Blanka nastupovala na Marcelu Bořutovou natěšená jak si báječně zahraje, po první dráze na ní ale padla nervozita. Očkem pokukovala po Lucce, která s Luckou Stránskou prohrála první dráhu stejně jako ona. Nastoupila tedy psychopatka Katka a udělila pár výhružných rad. Blani se hecla, že si sem vlastně přišla dobře zahrát a jak řekla, tak udělala. Ostatní dráhy už si skvěle ohlídala a soupeřku porazila o 26 kuželek, když tam šoupla pěkných 556. Teď už šlo jen o to, aby Lucka nahraný tenký rozdíl udržela. Prostředek utkání byl v područí naší Lucky, začátek a konec pro změnu v rukách Lucky Stránské. V závěru už byla na naší mamině vidět velká únava a i ve hře povolila. Soupeřka stahovala co to šlo, až se konečně objevil 120tý hod. Na displeji v tu chvíli svítil stav 3217:3218. Do prd… my vyhrály o jednu jedinou kuželku! Jsme tam! Jsme tam!
Konečný stav 3,5:4,5 o celou 1 kuželku. A po 16 letech si můžeme zase zařvat „My tu ligu stejně vyhrajem, stejně vyhrajem, stejně vyhrajem…“ :o)
Káča
